Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení vybraných nutričních faktorů v některých druzích minoritního ovoce
Juráňová, Jana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení určených výživových parametrů ve vybraných druzích méně známého ovoce, konkrétně v 10 odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.), ve 12 odrůdách dřínu obecného (Cornus mas L.) a v 6 odrůdách zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. kamtschatica). V případě zimolezu kamčatského byly analyzovány úrody ze dvou po sobě následujícíh let (2011 a 2012). Teoretická část práce byla zaměřena na historické, morfologické, taxonomické a nutriční aspekty jednotlivých rostlin a potravinářské či farmaceutické využití. Značná část práce je věnována charakteristice a možnostem stanovení významných obsahových látek, jmenovitě kyselině askorbové a polyfenolickým sloučeninám, především antokyanům. Obsahem experimentální části byl popis metod a výsledky analýzy celkové sušiny, titrovatelných kyselin, celkových polyfenolů, celkových antokyanů a kyseliny askorbové v plodech vybraných odrůd výše uvedených ovocných druhů. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy ovoce vzájemně porovnány a zhodnoceny.
Změny antioxidantů ve vybraných druzích ovoce v průběhu dlouhodobého zmražení
Štindlová, Jitka ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popisovány některé nízkomolekulární antioxidanty obsažené v jahodách, malinách, borůvkách a brusinkách. Teoretická část práce popisuje také obecné vlastnosti a charakteristiku zkoumaného ovoce. Praktická část je věnována sledování změn obsahu vybraných antioxidantů v analyzovaném ovoci. Změny daných látek byly sledovány při uchovávání ovoce ve dvou prostředích – v lednici a v mrazicím boxu. V lednici byly skladovány celé plody po dobu osmi dnů. Pokus v mrazicím boxu byl prováděn po dobu dvou měsíců a ovoce bylo skladováno ve čtyřech různých formách – jako celé plody, celé plody impregnované sacharosovým roztokem, dřeň a proslazená dřeň. Obsah antioxidantů v ovoci byl zjišťován pomocí HPLC a spektrofotometrie. Největší celkový obsah antioxidačních látek byl zjištěn v jahodách, nejnižší naopak v malinách. V průběhu uchovávání si plody udržely část původního obsahu antioxidantů, nejvyšší obsah zůstal zachován v průběhu mražení celých plodů a impregnovaných celých plodů borůvek.
Srovnání plodů některých odrůd zimolezů z hlediska obsahu vybraných biologicky aktivních látek
Veselý, Ondřej ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd zimolezu kamčatského (Lonicera caerula var kamtschatica) a jejich vzájemného porovnání z hlediska obsahu biologicky aktivních látek. Byly analyzovány odrůdy vypěstované v roce 2014. V teoretické části jsou popsány a charakterizovány jednotlivé analyzované parametry biologicky aktivních látek, a to fenolické látky, anthokyany a kyselina askorbová a možnosti jejich stanovení. Dále je v teoretické části popsán zimolez kamčatský, jeho taxonomické a morfologické vlastnosti a jeho nutriční vlastnosti. Experimentální část práce byla zaměřena na popis použitých metod k analýze biologicky aktivních látek a na jejich analýzu samotnou. Polyfenolické látky a anthokyany byly stanovovány spektrofotometricky a vitamín C byl stanovován vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy vzájemně porovnány. Celkově se dá říci, že odrůdou s nejvyšším obsahem všech tří analyzovaných biologicky aktivních látek je odrůda Valchová, která měla druhý nejvyšší obsah polyfenolických látek (546,3 mg ·100 g-1 plodů), třetí nejvyšší obsah kyseliny askorbové (35,1 mg ·100 g-1 plodů) a šestý nejvyšší obsah anthokyanů (170,8 mg ·100 g-1 plodů)
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
Vliv technologie výroby kečupů na retenci nutričně významných látek
Smolka, Bronislav ; Voldřich, Michal (oponent) ; Ing.Helena Čížková, Ph.D. (vedoucí práce)
Cílem teoretické části této diplomové práce bylo optimalizovat postup výběru tuzemské suroviny s ohledem na co nejvyšší refrakci a barvu. V praktické části byl sledován vliv technologie výroby kečupů s ohledem na retenci nutričně významných látek. Za tímto účelem byly odebírány vzorky kečupu v průběhu výroby dvou šarží v podniku OTMA Sloko Mařatice. Jednalo se o kečup pasterovaný ve skle a kečup v plastu konzervovaný horkým rozlivem. U těchto vzorků byly sledovány změny v obsahu lykopenu, kyseliny askorbové, barvy , viskozity, refrakce a pH. Jako marker tepelného namáhání byl zvolen furosin. Na základě naměřených údajů lze porovnat obě použité technologie z hlediska retence senzoricky a nutričně významných látek během tepelného namáhání.
Spektrofotometrické stanovení kyseliny askorbové ve zbarvených vzorcích
Moravcová, Gabriela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vitaminu C v barevných vzorcích spektrofotometrickou metodou po extrakci xylenem. Teoretická část se zabývá reakcemi, biochemií a výskytem kyseliny askorbové v potravinách. Rovněž je zde pojednáno o různých metodách stanovení vitaminu C, ať už jde o HPLC metody, elektrochemické metody, titrační stanovení, spektrofotometrické metody nebo metodu polarografickou. V experimentální části byly touto metodou nejprve stanoveny koncentrace kyseliny askorbové ve standardech, a potom v reálných vzorcích (vitaminové tablety, pomerančová šťáva a šťáva šlechtěných odrůd černého bezu). Dále byly stanoveny některé validační parametry metody. Citlivost metody byla určena na 1,6772, linearita na 0,9990, mez detekce byla stanovena na 0,0466 mg/ml a mez stanovitelnosti na 0,1552 mg/ml. Přesnost metody byla vyjádřena relativní směrodatnou odchylkou, která nabývala hodnot do 3,00 %.
Elektrochemický senzor pro detekci kyseliny askorbové
Hlavička, Michal ; Kynclová, Hana (oponent) ; Majzlíková, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrochemickou detekcí kyseliny askorbové pomocí tištěných tříelektrodových senzorů. Práce je rozdělena na tři části, kde v první je popsána teorie tlustých vrstev, od typů a složení past, až po výrobu a výpal tlustovrstvého obvodu. V druhé části jsou rozebrány způsoby a principy měření a detekce kyseliny askorbové. Experimentální stanovení bylo provedeno na uhlíkových tištěných elektrodách v roztoku fosfátového pufru a kyseliny askorbové. V závěru práce jsou shrnuty výsledky měření.
Charakterizace prvků v městském aerosolu
Hlaváčková, Hana ; Cigánková, Hana ; Mikuška, Pavel ; Hegrová, J.
Prvky jsou důležitými složkami atmosférických aerosolů. Těžké kovy jsou známé látky znečišťující životní prostředí díky své toxicitě a schopnosti akumulovat se v lidském těle. Těžké kovy mohou vykazovat toxikologické účinky i ve stopových množstvích.
Porovnání metod pro stanovení askorbové kyseliny v léčivých přípravcích
Kohoutová, Petra ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit vybrané analytické metody pro stanovení askorbové kyseliny v léčivých přípravcích z hlediska jejich správnosti, přesnosti, časové a finanční náročnosti. Ke stanovení byly vybrány čtyři metody: acidimetrická titrace s vizuální a instrumentální indikací, jodometrie a spektrofotometrie. Jako vzorky léčivých přípravků byly vybrány tablety, kapsle a injekční roztok. Z dosažených výsledků se co do správnosti s deklarovanou hodnotou (resp. povoleným rozmezím podle lékopisu) shodly všechny titrační metody, spektrofotometrická stanovení vykazovala nadhodnocené výsledky. Všechny použité metody byly zhruba stejně přesné. Jako časově nejvýhodnější se jeví acidobazická titrace s vizuální indikací, naopak nejnáročnější z hlediska času byla spektrofotometrie. Z hlediska finanční náročnosti se jako nejvýhodnější ukázalo stanovení titračními metodami, jejichž náklady byl srovnatelné.
Silver separation technique for isotopic measurement in archaeological samples
Venhauerová, Petra ; Trubač, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Izotopy stříbra v současné době představují velmi rychle se rozvíjející systém. Jedním z odvětví, které tento izotopický systém využívá je archeologie, kde jsou izotopy používány pro sledování historických změn, především politické moci a oběhu měny mezi geografickými oblastmi. Za použití statistické analýzy naměřených dat a porovnání s doposud publikovanými výsledky, lze odhadnout pravděpodobnost společné zdrojové oblasti kovu použitého na ražbu. Archeologický ústav AV ČR (A. Danielisová) poskytl vzorky Keltských mincí z oppidálního období (180-70 BC), ve kterých bylo měřeno izotopové složení stříbra. Na separaci stříbra, která je nezbytná pro správné měření izotopových poměrů, byla použita metoda srážení stříbra pomocí kyseliny askorbové. Nicméně navážky stříbra, na které je tato metoda běžně používaná, jsou zpravidla výrazně vyšší než hmotnosti obdržených úlomků Keltských mincí. Metoda separace stříbra pomocí kyseliny askorbové nebyla zatím na Přírodovědecké fakultě, UK zavedena. Díky spolupráci s Archeologickým ústavem existuje velké množství vzorků pro analýzu, a proto vyvstala otázka, zdali jde zefektivnit separaci a měření izotopů stříbra. Díky této metodě lze přípravu vzorků výrazně zkrátit. Kvůli nízké hmotnosti dostupných vzorků, bylo nutné provést testy s různou koncentrací askorbové...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.